|
2. ledna 1897 byl Jan Podlipný zvolen primátorem královského hlavního města Prahy a 30. ledna byl uveden do funkce – jízda měšťanské gardy doprovodila Podlipného z jeho domu v Bartolomějské ulici na staroměstskou radnici, kde ho místodržitel Karel Coudenhove jako zástupce krále v zemi uvedl do funkce a přijal jeho přísahu. Pak odjel Podlipný vlakem do Vídně k audienci. Po ní se také představil společnému ministerskému předsedovi předlitavských habsburských držav a navštívil i některé ministry jeho vlády. V programové řeči se Podlipný vyslovil pro myšlenku Velké Prahy, sdělil, že chce podpořit kanalizaci, modernizaci komunikací, splavnění Vltavy, ale také se bohužel vyslovil - v souladu s převažujícím míněním své doby - pro asanace Josefova a Starého města, Podskalí, regulace Kampy a Malé Strany vůbec. Prohlásil také, že chce šetřit smíru obou jazykových skupin ve městě, ačkoliv považuje Prahu "za slovanskou". Těžko říci, zda se tím řídil, zvláště když víme, že dal skoro pokoutně nad ránem pražskými hasiči vyměňovat staré žlutočerné dvojjazyčné uliční tabulky za nové jednojazyčné, červenobílé, české. Tak postupně nahradil tabulky v celém městě. Na druhou stranu se Podlipný usilovně snažil mírnit situaci ve městě při známých hrozných událostech roku 1897. V nejhorších chvílích se pohyboval ve svém kočáře v ulicích a jednak se pokoušel mírnit rozvášněné davy, jednak se neváhal ohradit proti některým policejním přehmatům. Po uklidnění situace za Gautschovy a Thunovy vlády se mohl Podlipný v čele deputace opět vydat do Vídně k císaři. Tím nejhorším už prošel a u příležitosti ročního primátorství byl českými dámami obdarován vavřínem. Také audience dopadla uspokojivě. Císaře už zčásti přešel strach z všeněmců, přijal pražskou delegaci laskavě a při celé návštěvě se rozmlouvalo česky. |
|
